10. kolo SK ZD Pojbuky - 1. FC JANEV Tábor 4:2

17.11.2012

10. mistrovské utkání: 10.11.2012 od 13:00h hřiště Pojbuky
SK ZD POJBUKY - 1. FC KOPEC JANEV Tábor  4:2(3:0)
B: 2. Buřič, 28. Černý, 45. M. Křepelka, 84. Mikšík - 69. Novotný, 78. Filip(vlastní)
Rozhodčí: Chrenko
Diváci: 50
Sestava:
Pachta - Procházka (78. Křepelka V.), Volf F. (46. Filip), Rathouský, Papež (66. Grof) - Šenigl, Buřič, Mikšík, Novotný - Křepelka M., Černý
 

Situace v tabulce pro nás nebyla růžová, takže bylo nutné našeho souseda v podzimní části sezóny obrat o všechny body. Po pár minutách bylo jasné, že k tomuto cíli náš tým velmi přímo směřuje. Kvalita hostů nebyla zrovna velká a naše nátlaková hra doslova dusila soupeře na jeho polovině. Skvěle jsme se pohybovali, presovali a rychle vyměňovali míč z nohy na nohu. Hosté nevěděli kde jim hlava stojí  a jen s vypětím všech sil se snažili zabránit debaklu. Po prvním poločase diváci viděli na světelné tabuli stav 3:0, což byl velmi milosrdný výsledek, vzhledem k tomu, že minimálně 5 dalších tutovek zůstalo nevyužito. Po poločase v našem týmu došlo (ostatně jako obvykle) k určitému uspokojení a do druhé půle jsme nastoupili na trávníček s myšlenkou zahrát si "profesorský" fotbal. Bez pohybu to však nejde. I když soupeř nedosahoval naší fotbalové kvality, sundáním nohy z plynu, začal vystrkovat útočné růžky. Trenéři i diváci nad naším výkonem jen nevěřícně kroutili hlavou a hráči na trávníku si vyslechli nevybíravou kritiku. Soupeř se nevzdával a čtvrt hodiny před koncem jsme se museli začít bát o výsledek, protože brankový rozdíl byl již pouze gólový. Prozřetelnost zhůry však poslala na hřiště spásu v podobě V. Křepelky. Musím poznamenat, že to je pro mne ten hráč, který v projevu našeho týmu chybí. Jeho náběhy a fotbalová chytrost je přesně ta esence, která najednou změnila tvář naší hry. Posledních deset minut jsme si vytvořili několik šancí právě díky skvělé spolupráci V. Křepelky se zálohou a podařilo se vsítit poslední rozdílový gól. Rád bych tomuto hráči složil poklonu a jen vyslovil přání, aby jeho syn měl alespoň z poloviny jeho fotbalovosti a především schopnosti nacházet to správné místo mezi obránci soupeře. I díky kontumaci našeho zápasu s Makovem bohužel musíme v jarní sezóně bojovat o udržení ve 3. třídě. Měli bychom konečně uplatnit potenciál našich hráčů, protože výkonnost je neustále jako na houpačce. Doufejme, že návratem Martina Šedivého z Nového Zélandu a možným posílením našeho týmu se zvýší konkurence a také tlak na výkony hráčů základní sestavy.