7. kolo Sokol Vlkov - SK ZD Pojbuky 3:1

15.10.2012

7. mistrovské utkání: 6.10.2012 od 15:00h hřiště Vlkov
Sokol Vlkov - SK ZD POJBUKY 3:1(2:1)
B: 13. Elleder, 27. Různar, 87. Schmied - 43. M. Křepelka
Rozhodčí: Nečesal
Diváci: 20
Sestava:
Pachta - Procházka, Volf F., Říha, Papež - Kurka, Mikšík, Novotný, Zich - M. Křepelka, V. Křepelka (46. Grof)

Do utkání jsme nastoupili v oslabené sestavě. Jelikož jsme v tabulce na pozicích bojujících o setrvání v soutěži, bylo nutné, abychom táhli všichni týmově za jeden provaz. Na travnaté ploše nepříliš připomínající hřiště se hrál velmi zajímavý fotbal. I díky povrchu oba týmy vytvářeli mnoho nepřesností, zároveň však zápas nepostrádal tempo a množství osobních soubojů. Domácí měli mírnou převahu, kde především v záloze hráli kompaktněji a dokázali si nacházet volné prostory pro kombinaci. Proto také jako první otevřeli brankový účet. I přesto naše kombinace byla kvalitnější, nápaditější a bylo jasné, že se jen tak nevzdáme. Boj o střed pole vystřídala snaha obou týmů o eliminaci složité kombinace, která často vyústila v nebezpečí. Také proto jsme se dostali několikrát za obranu soupeře, kam směřovali balóny z hloubi pole. Poločasový stav 2:1 jen vypovídal o vyrovnanosti utkání. Do druhého poločasu jsme nastoupili se záměrem eliminovat střed pole soupeře, kde se pohyboval hráč, který jistě hrál ve vyšších soutěžích. Náš střední záložník začal úzce spolupracovat se stoperem a díky přebírání klíčového hráče se kvalita hry soupeře velice snížila. I naši aktéři, kteří se drželi v útočné třetině hřiště měli více prostoru a možností k přečíslení obrany. Získávali jsme míč již těsně za půlicí čárou, bohužel ale chybovali v předfinální fázi. Rozhodující gól jsme inkasovali ke konci zápasu, kdy byla již naše obrana vysunutá ve snaze vyrovnat. Výhra soupeře byla však zasloužená. Stačí jen zmínit jeho kvalitní standardní situace a náběhy hráčů do vápna. Tento faktor rozhodl zápas. Nemohu si pomoci, ale i přesto, že náš mančaft má mnoho standardních situací, jež jsou kopnuty často kvalitně, není nikdo, kdo by je zakončil, protože se v cílovém území téměř nikdo nepohybuje. To je to co nás dlouhodobě stojí výsledky. Ve vápně to bolí, ale pokud do něj nepůjdeme v plném nasazení, nemůžeme uspět. Je to naše tak očividná slabina oproti soupeřům, že bych tento problém rozhodně vyzdvihl nad časté neproměňování šancí.